Kdy se zlepší vodohospodářské poměry? A co hraboši?

10. 10. 2019

Všichni jsme, čas od času účastníky různých diskusí o globálních klimatických změnách, které ať chceme, či nechceme zasahující i naší malou zemi v srdci Evropy. V různých  debatách se navzájem přesvědčujeme a navrhujeme opatření, jak nejlépe řešit nedobrou stávající vodohospodářskou situaci. Zjednodušeně řečeno, jak řešit nárazové přívalové deště a s tím spojené lokální povodně, a pak zase druhý extrém a to dlouhodobé období bez deště – velké sucho.

K problematice se vyjadřuje plejáda laiků, novodobých odborníků, ale hlavně politiků, kteří ovšem, a to do značné míry nesou vinu za stav, který nyní zasvěceně kritizují. A tak se dozvídáme, že je to důsledek vlády komunistů, kteří dali zelenou vzniku JZD, a ta pak hospodařila natolik neprozíravě, že dnes máme problémy se zadržením  vody v krajině.

Rodí se neskutečné plány mokřadů, remízků, zmenšování parcel a dalších dílčích nesmyslů, které nám zasvěceně zní z úst novodobých odborníků a komentátorů, kteří mnohde čas od času zavítají na venkov pro svoje potěšení. Likvidací dobytka se rozbily i osevní postupy a nastává postupná půdní degradace. Velice často, se ale zapomíná na skutečnost, že aby orná půda dokázala zadržet vodu v krajině, potřebuje mimo jiné také organickou hmotu, potřebuje humus. Zrušením živočišné výroby jsme dospěli do stavu, že chlévská mrva není do půdy zapravována v potřebném množství a kvalitě. A v některých oblastech se však do půdy nedostává vůbec. Důsledkem toho je velký deficit humusu, díky němuž ornice po dešti nezadrží vláhu, a pokud delší dobu nezaprší a jsou velká vedra, nastává nepříjemné období sucha.

Můžete si říct – proč nám to ten člověk vykládá, vždyť je také politik, ale já jsem se narodil na venkově, kde také žiji a do politiky jsem přišel z vesnice a zemědělského družstva a tak vím, co říkám. A co hraboši? Potřebují také vodu? O tom snad příště.

Jose Zahradníček – zastupitel KSČM

Autor: 
Vysocina